Ahojky tak tu máte další kapitolku, doufám, že se vám bude líbit. Prosím o komentáře a hodnocení díky

Varování: sprosté slovo ;-D

10. kapitola: Plavba

Do jejího pokoje na třetí palubě ji zavedl domácí skřítek. Pokoj byl velmi vkusně zařízen. Když si Idril vybalila, rozhodla převléknut do pohodlnějšího oblečení, ale poté ji napadlo, že by bylo super se jít opalovat, venku bylo kolem osmadvaceti stupňů. Oblékla si své oranžové plavky a divila se tomu, že jí je horní díl poněkud těsnější. Vždyť ty plavky jsem měla na sobě předminulé léto.

Pak nad tím pokrčila rameny, uvázala si kolem, boků sarong, do ruky vzala osušku, na nohy žabky a vyrazila k bazénu.

Na palubě se opalovalo několik postarších čarodějek v příšerných staromódních plavkách. Idril si prohlížely jako zjevení, když tam napochodovala v bikinách. Závidí baby.

Pak si lehla na nejbližší lehátko, vykouzlila si ještě sluneční brýle a odpočívala. Bylo jí nádherně. Po chvíli se k ní přitočil barman.

"Slečno, nedala byste si nějaký dobrý koktejl?" usmál se na ni.

Idril mu úsměv opětovala a přikývla. Z nabídky si vybrala Sex on the beatch. Barman se při jejím výběru pousmál. Vyloženě s ní flirtoval. To se Idril moc líbilo. Kdo není rád obletován, že? Poté si nechal útratu napsat na účet a s koktejlem se vrátila ke svému lehátku.

Ležela a v klidu popíjela. Sluníčko, alkohol a příjemné hopání lodi způsobili, že po chvíli bohužel usnula na břiše. To byla chyba, protože si sebou nevzala žádný opalovací krém. A tak se musela zákonitě spálit. Když se probudila, byla jak vařený rak. Celé tělo ji bolelo.

Najednou ji slunce zastínil plavčík, který si všiml jejího zoufalého výrazu.

"Potřebujte něco?" zeptal se a zářivě se usmál. Byl to ještě větší fešák než barman.

"Nemáte náhodou hojivý balzám na spáleniny?" zeptala se.

"Ano mám ho v kabince, přinesu ho," řekl a odešel. Když se vrátil, měl sebou velkou skleněnou, ozdobnou lahev plnou balzámu.

"Lehněte si, namažu vás," řekl a Idril naskočila husí kůže. Páni takovej hezoun a bude mě mazat, hmm. Ale nahlas neřekla nic a jen přikývla. Jakmile se uložila na břicho, začal ji plavčík jménem Norman roztírat po nohách chladivý balzám, Idril ihned pocítila úlevu. Navíc to bylo příjemné, popravdě velmi příjemné! To co však Idril nevěděla, bylo, že celou dobu, od té chvíle co přišla k bazénu, ji sleduje jeden pár černých, uhrančivých očí!

*/*/*

Severus zuřil. Byla naštvaný na ní, na barmana, na plavčíka a hlavně na sebe že mu to tolik vadí. Chová se jako coura! Jako by nestačilo, že se tu promenáduje v titěrných plavkách, ale ještě je tak hloupá, že usne přímo na slunci. Potom se jako vrchol všeho nechá namazat od plavčíka. Dělá mi to snad naschvál? Ví snad, že tu jsem. Zatracená Ostenová!!!

Severus neměl ani další dny klid. Kdykoli Idril spatřil, byla v plavčíkově společnosti. Otevřeně s ním flirtovala. Ona se cítila po delší době šťastně, zatímco Severus byl každým dnem víc a víc rozzuřený.

Jednoho večera na sebe narazili při večeři. Nebylo vyhnutí, museli se alespoň pozdravit.

"Dobrý večer," řekla Idril stroze a chtěla jít ke svému stolu, Snape ji však zdržel.

"Ostenová, bavíte se dobře?" zeptal se konverzačním hlasem, pod kterým však byl slyšet cynický tón. Idril se na něj podívala. Co tím jako zamýšlí?

"Mám se tu bezvadně! Žádní Smrtijedi, žádné nebezpečí, před kterým byste mě měl chránit, takže když dovolíte, ráda bych se připojila ke svému příteli na večeři," rozloučila se s ním a šla ke stolu, kde na ní už čekal Norman.

Norman byl sice zaměstnanec lodní společnosti, ale večer si mohl dělat, co jen chtěl. Obvykle jej trávil s nějakou turistkou, která si ho vybrala. Netajil se tím a také to hned první den Idril řekl. Souhlasila. Co mohla ztratit, maximálně pár drobných navíc. Díky patentu na lektvar, byla velmi bohatá.

Severus ty dva nenávistně sledoval. Věděl co je Norman zač. Zjistil si to. Ví to vůbec ona? Proč se nechává tak využívat? Proč mne to vůbec zajímá? Sevřel ruce v pěst. Umanul si, že od této chvíle s ní nepromluví ani slovo, když na sebe náhodou narazí.

*/*/*

Následující týden musel Severus spolknout mnoho nadávek a kleteb na její adresu. Jakoby mu to dělala naschvál a předváděla se mu s Normanem pod nosem. Jednoho večera je dokonce spatřil, jak ho bere do svého pokoje. Ten večer se Severus hrozně opil.

I Idril měla trochu upito a tak zapomněla na všechny své zábrany a zatáhla Normana do své postele. Jenže jejich milování nebylo moc dobré, bolelo ji to a tak museli přestat.

"Co se stalo?" zeptal se Norman.

"Bolelo to," plakala dívka.

"Ty... ehm jsi panna?" zeptal se po chvíli Norman

" Ne!" zavrtěla hlavou a v tu chvíli si vzpomněla na chvíle, které strávila se Snapem. Bylo po romantice. Norman sice nic nechápal, ale když po něm Idril chtěla, aby odešel, poslech ji.

Jejich vztah od té chvíle dost ochladl a mezi nimi už to nebylo jako dřív. Zůstali jen dobrými přáteli, ale to bylo vše.

*/*/*

Do konce plavby zbývali čtyři dny a Idril byla čím dál více nervóznější. Snapea potkával na každém rohu a s Normanem to už nebylo jako dřív, potřeboval vypadnout. Na lodi se nudila a pak se jí mysl projasnila, když přišla sova od Poppy. Psala v dopise, že předevčírem něco hledala a všimla si, že na ošetřovně je plná krabice s lektvarem Pravidelnosti a udivilo ji, že ho idril tak dlouho nebrala. Dále se ptala, jestli jí to nezpůsobuje problémy.

Idril jako ve snách listovala svým příručním kalendářem. Jsem hrozný bordelář. Jak to, že jsem si tan nic nezapsala? A pak ji polilo horko, Nebylo co zapisovat. Do prdele!

Rychle se sháněla se po expres sově. Načmárala na pergamen vzkaz a poslal jej se sovou do nejbližší lékárny na nejbližší zemi.

Lektvary ji došli o den později. Jeden odzátkovala a vypila. Byl to močopudný Gravilektvar, který zbarvoval moč na modro v případě, že se v ní nachází těhotenský hormon.

Když Idril použila toaletu, měla jasno při prvním pohledu do mísy, ta byla naplněna modrou tekutinou.

"Pane bože, musím mu to říct!" plakala Idril. Když vyšla ze svého pokoje, narazila na Normana. Vypadala jako zombie

"Merline, co se ti to stalo?" zeptal se.

"Víš ... teď sem to zjistila, jsem těhotná," vzdychla Idril a pořádně se vysmrkala.

"Cože?" vyjekl Norman.
"No jo," pokrčila rameny.

"Ale to není, nemůže být... vždyť..." koktal Norman.

"Uklidni se, taky netvrdím, že je tvoje," řekl Idril.

"To znamená, že jsi tady měla ještě někoho?" mračil se Norman.

"I kdyby, sotva bys mi to mohl vyčítat, nemyslíš? Ale ne, je to už nějakou dobu co spolu nejsme," vysvětlila Idril.

"Aha... a ty mu to řekneš?" zeptal se Norman po chvíli.

"Právě jdu za ním." přikývla

"Chceš říct, že je tady na lodi?" divil se Norman

"Jo bohužel," vzdychla. Rozloučila se s Normanem a poté vyrazila za Snapem.

*/*/*

Neměl zrovna dobrou náladu, vlastně byl opilý a podle toho s ní jednal.

"Ostenová, očekáváte snad, že vám to uvěřím? Nejsem včerejší, celou plavbu se tady muckáte a užíváte si s plavčíkem a pak na mě chcete shodit těhotenství, které jste si uhnala s ním? Copak, odkopl vás?” řekl Snape když mu Idril pověděla o nečekané novince.

"Vy jste nechutný zmetek! Nechápu, proč jsem si myslela, že to s vámi aspoň pohne! Zapomeňte na to, vy jeden sobče, svůj problém si vyřeším sama a to teď hned!" strčila do něj Idril a utíkala k sobě do pokoje. V nočním stolku měla druhý lektvar. Lektvar, který si objednal pro jistotu. Lektvar, který vyřeší všechny její problémy.

Jenže Severusovi vrtalo hlavou to, co řekla a tak se vydal za ní. Přistihl ji zrovna, když lektvar vypila. Lahvička lektvaru měla téměř okamžité účinky, jakmile se tekutina ocitla v žaludku, protože lektvar byl posílen magií.Rozšířili se mu zorničky, když uviděl, jak se celá zkroutila a upadla na zem.

Pokračování příště...