Tak mám pro vás další kapitolku, prosím o kometíky a hodnocení díky ;-)

Varování: sex a vulgární výrazy!

 9. kapitola Návrat do reality

"Zbláznila jste se?!" odstrčil ji po chvíli Severus

"Ale no tak, jen se uvolni!" řekla a začala si rozepínat šaty. Severus stál jako přimražený, nedokázal ji zarazit, stejně jako nedokázal odtrhnout zrak od toho, co právě vidí.

Když před ním stála už jen v černém spodním prádle, modlil se k Merlinovi, aby něco udělal. Nestalo se nic, aby mu v tom někdo zabránil. Musel jednat, prostě musel. Jsem přeci taky jen člověk zatraceně!

Vrhl se na ní a jako hladové zvíře ji začal líbat. Padli poslu na postel, až pod nimi zavrzala. Severus si spěšně svlékal oblek a Idril své spodní prádlo. Měla krásnou pokožku a Severus hladil a laskal každičké místečko, kam dosáhl. Hnětl ty dva kopečky tak akorát do dlaně, až jí ztvrdly bradavky. Líbal ji krk a jazykem zajel i do ucha, Idril se roztřásla zimou a vzrušením, tohle se jí moc líbilo. Polibky si razil cestu do jejího roztouženého klína, a když se tam dostal, zůstal tam několik sladkých, nekonečných minut. Výbuch vášně, které jeho počínání způsobilo, musela krotit. Křičela tak hlasitě, že si musela zacpat pusu polštářem. Sebral jí polštář a díval se jí do očí. Byly nádherně zbarvené právě prožitým orgasmem. Políbil ji, rozevřel její stehna a lehl s mezi ně. Musel sice překonat jistou překážku, kterou tedy ani v nejmenším nečekal, ale jakmile do ní vklouzl, zapomněl na své překvapení a užíval si to. Idril prožívala zvláštní pocity. Trocha bolesti se mísila se slastí, až zůstala jen slast. Bušilo ji srdce tak prudce, že myslela, že vybuchne. Jejich tempo se neustále zrychlovalo a nabíralo na síle. Bylo v tom něco živočišného, chlípného a vzrušujícího! A pak konečně dosáhli vrcholu.

Odvalil se vedle na postel a zrychleně dýchal, i ona byla udýchaná. Dlouhou dobu nikdo nic neřekl, ticho mezi nimi bylo zrádné a nepřinášelo nic pěkného. A pak si Severus sedl a zíral před sebe. Ted už byl při smyslech.

"Byla to chyba," řekl mužský hlas do ticha.

"Proč?" zeptala se a posadila se také. Severus rychle vstal a hledal své oblečení.

"Měli bychom na to zapomenout," řekl Severus.

"To si děláš srandu ne?! Vychrápeš se, se mnou a pak jako nazdar jo?!" vyjela Idril naštvaně. Omotala se dekou, aby nebyla nahá a vstala z postele.

"V prvé řadě jsem to neměl vůbec dovolit," řekl Snape rozhodně.

"Ale dovolil a můžu říct, že sis to celkem užil. Tak proč teď říkáš, že se to nemělo stát?" křičela a bušila pěstmi do jeho hrudníku. Chytil ji ruce, aby toho nechala. Podíval se jí upřeně do očí.

"Ostenová, nechte toho!"

"Nejsi o nic lepší než ten chlap, co mě na plese sváděl, od něj se to dalo čekat. Ale od tebe teda ne. Ani ti koukám, moc nepřekáží fakt, že jsi byl můj první, ty zmetku!"

"Sama jste se mi nabídla, jen jsem toho využil, tak si teď nestěžujte!" řekl a pustil ji. Zírala na něj s otevřenou pusou.

"Skutečně mne nezajímá, co jste si od toho slibovala Ostenová. Pokud se nehodláte přemýšlet jako racionálně uvažující dospělý, nemáte se tak chovat. Sbohem!" řekl Severus a zavřel za sebou dveře. Idril po nich hodila stolní lampičku, jak byla naštvaná.

"Nenávidím tě ty zatracený zmetku!" křičela a pak s pláčem spadla na postel.

*/*/*

Snape seděl ve svém pokoji, v blízkosti krbu. Před sebou vypitou lahev slámového vína, bylo dost silné na to, aby mu otupilo mysl, ale ne dost aby jej zbavilo myšlenek.

Jak jsem mohl být takový hlupák a vyspat se s ní? Tolik opilý jsem zase nebyl, tedy rozhodně ne, jako ona. Ke všemu jsem musel být jejím prvním. Zabiju Brumbála. Určitě čekal, že se dáme dohromady, ale o to já přeci vůbec nestojím. Ano sex byl skvělý, i když neměla žádné zkušenosti, ale já přeci nehledám vztah! Brumbále tohle ti vyjde! Nikdy se mi nestalo, že bych se zapletl se studentkou, i když bývalou. Co má ona, že se jí povedlo mne tak zmást? Že jsem s ní do té postele skočil dobrovolně a rád? Neproklela mne? Ne to je nesmysl, je to Nebelvírka! Tohle jsem tedy pořádně pokazil. Prostě se budu tvářit, že se vůbec nic nestalo a budu trvat na jejím přeložení. Nehodlám už a ní narážet ve své vlastní laboratoři!

*/*/*

Když ráno klepal na dveře jejího pokoje, nikdo se neozýval. Otevřel tedy dveře, ale narazil jen na domácího skřítka, který právě stlal postel.

Vydal se tedy na recepci, ale ani tam Idril nezahlédl a tak se tedy poptal recepční.

"Slečna Ostenová se již odhlásila z pokoje, je to tak hodina co odešla," oznámila mu žena, když listovala knihou. Severus přikývl a mířil ven z hotelu. Byl vzteklý. Doufal že se netoulá po Austrálii a vrátila se do Bradavic. Nevěděl, jak by vysvětlil, že se s ním nevrátila zpět.

Zatracená holka bláznivá, kde jen může být?

Poté co se přemístil do Bradavic, ji šel hledat. Nebyla v laboratoři, ani ve svém pokoji, a tak se tedy vydal za brumbálem, aby mu vše pověděl. Až v ředitelně na ni narazil. V klídku si popíjela čaj. Myslel, že ji na místě uškrtí.

"Ostenová! To jste mi nemohla sakra dát vědět, že z hotelu odházíte? Hledal jsem vás!" mračil se Snape.

"Klid Severusi, slečně jsem už vyčinil, že ti nedala vědět," zarazil jej Brumbál.

"To vidím, čaj a sušenky!" zuřil Snape.

"Měl bys vědět, že mne slečna Ostenová požádala, abych ji přeložil na ošetřovnu," změnil Brumbál téma.

"S tím mohu jen souhlasit!" řekl snape škrobeně a Idril si odfrkla.

"Povíš mi, jak se vám na výstavě vedlo?" podíval se Brumbál na Severuse.

"Copak vám tady slečinka už nestihla všechno vyklopit?" zeptal se Snape uštěpačně.

"Něco málo," připustil Brumbál.

"Stačí vám, že jsme vyhráli? Máme několik cen, ale hlavní je zápis na patentovém úřadě. Mohli bychom se tam vydat zítra."

"Souhlasím!" řekla Idril. Bylo to poprvé, co promluvila. Poté vstala a odcházela z ředitelny, Severus se vymluvil na vybalování a šel pryč také. Na chodbě Idril dohonil a chytil ji za loket.

"Ty jedna náno pitomá! To je takový problém nahlásit, že se chystám pryč? Copak si neuvědomuješ, že riziko je sice malé, ale stále trvá? Že někteří Smrtijedi jen čekají na vhodnou příležitost, kdy udeřit?" křičel na ní Snape.

"Dejte mi už se Smrtijedama pokoj! Nikdo se o vaši ochranu neprosí! Lituji toho, co se stalo, jsi ten nejodpornější člověk na celé planetě. Dokonce i Voldemort by byl přitažlivější než ty! Musela jsem být fakt namol, že jsem se nechala přefiknout zrovna od tebe! Stejně to nebylo bůhví co! Svoje výčitky si nech!"

"Ostenová já tě varuju!" Severus viděl rudě.

"Vyliž mi!" řekla a odcházela.

"Už se stalo a za moc to nestálo!" zavolal na ní a vydal se pryč opačným směrem.

*/*/*

Druhý den ráno se ti dva sešli na patentovém úřadě. Oba se tvářili jako by snědli citron, když se spatřili. Poté spolu vešli do kanceláře, kde s nimi byl sepsaný protokol o nároku na patent. S tímto protokolem poté šli do jiných dveří a společně s jejich knihou o lektvaru a pokusech a jedné lahvičce vzorku jej tam zanechali. Vědci z patentového úřadu, lektvar podrobili mnoha zkouškám a poté vyhotovili certifikát o pravosti. Severus a Idril dostali každý sovu kopii. Poté byla sepsána smlouva. Oba dva mají nárok na 50% z ceny každé lahvičky lektvaru Pravidelnosti, který se v budoucnu prodá. Pro tento účel jim oběma bude zřízen zvláštní účet u Gringottů. Práva na lektvar zakoupila lektvarová laboratoř Sv. Munga. Severus a Idril měli o své příjmy už doživotně postaráno.

*/*/*

Když vyšli z úřadu, čekala je ještě jedna nepříjemná povinnost. Vybrat si vstupenky na plavbu zaoceánskou lodí. V cestovní kanceláři Létající koberec si vybrali typ lodi, na které se budou plavit a délku zájezdu. Tu dobu zkrátili na minimum, tedy na dvacet dní, i když předplaceno měli celý měsíc

Idril pochybovala, jestli se s ním má vůbec někam vydat. Bylo nad slunce jasné, že strávit s ním byť jen jeden den bude utrpení. Ale na té lodi nebudeme sami, budeme se plavit s ještě další stovkou lidí. Nemusím přeci veškerý volný čas trávit s ním, ne? A navíc ta loď vyplouvá až za dva měsíce. Do té doby ho nechci ani vidět.

*/*/*

Oba dva se sobě navzájem vyhýbali, jak jen to šlo. Dokonce ani na jídlo nechodili a nechávali si jej poslat po skřítcích. Idril na ošetřovnu a Severus do sklepení. Oba se ponořili do své práce. Idril dělala, co ji opravdu bavilo, ošetřovala nemocné. Byla tak zahloubaná do své nové práce a čtení profesních knih ošetřovatelství, že ani nevnímala co je za den. Dokonce byla tak mimo, že zapomínala brát svůj lektvar pravidelnosti. Vlastně si ani nevšimla, že se jí zas rozházel cyklus. Byla ráda, že ji menstruace neobtěžuje.

Jednoho dne se jí Poppy zeptala: "Tak jak se těšíš na plavbu?"

"Cože?" nechápala Idril.

"Zítra přeci odjíždíte, ty a Severus."

"Pane bože, já na to úplně zapomněla!" praštila se Idril do čela.

"Jak jsi mohla zapomenout? Vždyť to musí být hrozně vzrušující někam plout. Já bych jela hned!" zasnila se žena.

"Tak jeď, stejně se mi nikam nechce!"

"To myslíš vážně?"

"Jo klidně jeď místo mě!"

"To nejde, ten lístek jen a tvoje jméno!"

"Hm máš pravdu a je očarovaný takže to nejde změnit. A co kdybych ti dala mnoholičný lektvar a ty ses vydávala za mě?" napadlo ji.

"To ej nesmysl! A proč tam nechceš jet?" divila se Poppy.

"Nechci tam být s ním!" upřesnila Idril.

"Tak si ho nebudeš všímat ne?"

"Jo to je taky možnost," připustila.

"No vidíš, užij si plavbu, třeba si tě tam nějaký bohatý chlapík všimne," mrkla na ni Poppy. A Idril usmála.

"Tak to abych si šla sbalit věci," chechtala se Idril a vydala se do svého pokoje, aby si nachystala své oblečení do kufru.

Druhý den ráno se přemístila do přístavu, kde kotvila zaoceánská loď Aurora. Byla velkolepá, měla tři paluby a na každé se nacházel bazén s teplou vodou a několik vířivek. Také několik barů, jeden tenisový kurt a místo na kroket. Dokonce i posilovna a taneční sál.

Jak se Idril procházela po palubě, zahlédla Severuse, měl na sobě oblek a moc mu to slušelo. Píchlo ji u srdce. Zatracený Snape. Proč jen tak těžké ho znovu vidět?

Pokračování příště...